Cílem práce bylo porovnat posturální stabilitu neslyšících a slyšících dospělých osob a zjistit, zda existuje statisticky významný rozdíl v hodnocených parametrech posturální stability mezi oběma skupinami. Do studie bylo zařazeno 102 osob ve věku 20-45let.
Experimentální skupinu tvořilo 35 probandů s vrozenuo nebo v raném věku získanou hluchotou. Kontrolní skupinu tvořilo 67 slyšících probandů.
Posturální stabilita byla objektivizovaná tlakovou měřící deskou Footscan. Měřeno bylo 9 testů, doba měření jednotlivých testů byla 30 sekund.
Pro zhodnocení úrovně posturální stability byl vybrán ukazatel velikosti celkové dráhy vychylování středu tlakového působení a Rombergův poměr. K posouzení statistických výsledků významnosti rozdílů mezi skupinou neslyšících a skupinou slyšících byl použit t-test.
K odhadu vlivu jednotlivých charakteristik probandů na jejich posturální stabilitu byla využita regrese metodou nejmenších čtverců. Výsledky: skupina neslyšících měla v osmi z devíti měřených testů stoje horší průměrné výsledky.
Statisticky významný rozdíl na hladině 1% (p=0,006) byl v úzkém stoji se zavřenýma očima a na hladině 5% (p=0,014) v širokém stoji na pěnové podložce se zavřenýma očima. Výsledky odhadů ukázaly, že u neslyšících osob dochází v průměru k výraznějšímu zhoršení stabily v důsledku zavřených očí.