Článek se zabývá jazykovou situací ve Valencii, významném španělském autonomním společenství, na jehož území se mluví dvěma oficiálními jazyky: španělštinou, jež je společným jazykem celého Španělska, a valencijštinou. Popisuje vztahy mezi oběma jazyky z lingvistického a společensko-politického hlediska.
Zvláštní pozornost je věnována dvěma tendencím, jež budou zásadní pro budoucnost společenství: tendencí užívat "celostátní" španělštinu jako znak přináležitosti ke Španělsku a tendenci uchovat a šířit valencijštinu jako významný rys národní a kulturní identity. Komentován je též vztah mezi valencijštinou a katalánštinou.