Monografie věnovaná problematice gesta a znakového jazyka v dějinách západní filosofie. Autor se zaměřuje na hledání historických kořenů dvou paradigmat pohledu na hluchotu: hluchota jako deficit a hluchota jako rozdílnost.
V souvislosti s tím nabízí i pohled na otázky původu jazyka (Condillac, Rousseau) a vztahu jazyka a gesta (Merleau-Ponty).