Finský národní epos Kalevala byl významným zdrojem ispirací pro finské umělce od přelomu 19. a 20. století, kdy vznikly jeho nejspíše nejznámnější adaptace. Článek hledá odpověď na otázku, zda Kalevala zůstává inspirativní až do současnosti a k jakým adaptačním strategiím se současní adaptátoři uchylují. Představuje čtyři nejvýznamnější literární adaptace Kalevaly za posledních 25 let, které dokládají vliv eposu na současnou finskou literaturu: Psí Kalevalu (Koirien Kalevala) Mauriho Kunnase, román Hrdinové (Sankarit) Johanny Sinisalo a dvě komiksové adaptace příběhu o Kullervovi od Geneho Kurkjärviho a Marka Raassiny.
Stručná analýza těchto čtyři textů se po teoretické stránce opírá o monografii Theory of Adaptation od Lindy Hutcheon. Článek dokládá, že současní adaptátoři Kalevaly inklinují k širokému spektru adaptačních strategií, z nichž největší roli hraje aktualizace, rekontextualizace, selekce a simplifikace.