Domníváme se, že zásadní průlom v budoucnosti péče o lidi s duševním onemocněním či se závislostí nespočívá v jejich další izolaci v rámci institucionálních prostředí, ale spíše v obohacování jejich přirozeného prostředí o průvodce zotavením. V rámci našeho workshopu se společně budeme snažit o zachycení některých podstatných aspektů myšlenky "nakažlivého zotavení".
Pokusíme se o to vytvořením vzdělávacího prostředí, které bude rámováno následujícími principy:. Průvodci zotavením získávají svoji legitimitu nikoliv prostřednictvím tradičního vzdělávání, ale prostřednictvím svých zkušeností a tudíž díky praktické odbornosti (Borkman, 1976)..
Praktické znalosti získávají průvodci zotavením v procesu vlastního zotavení, anebo díky tomu, že tímto procesem procházeli jako společník někoho, kdo se sám zotavoval. Praktická odbornost pak vyžaduje schopnost přetavit tyto poznatky do schopnosti pomáhat druhým procházet a dosahovat svého vlastního zotavení..
Mnoho lidí má žitou zkušenost se zotavením, ale jenom ti, kteří mají přidanou dimenzi praktické odbornosti, jsou ideálními kandidáty pro roli průvodce zotavením.. Tato dvojí kvalifikace vlastní zkušenosti a praktické odbornosti je garantována lokálními komunitami zotavení a přidělována těm, kteří prokázali neutuchající a živý důkaz svojí odbornosti jako průvodci zotavení (White & Sanders, 2006)..
Průvodci zotavením pracují v rámci dlouhé tradice tzv. zraněných léčitelů - lidí, kteří trpěli a přežili onemocnění nebo těžkou zkušenost, a následně pak používají svoji zranitelnost a ponaučení z procesu zotavení tak, aby pomohli druhým, kteří se snaží překonat ty samé potíže (White, 2000; Jackson, 2001).(McShin foundation)