Folikulární lymfom (FL) je druhým nejčastějším typem lymfomu, v Česku tvoří zhruba 20 % všech typů lymfomů. První vědecký popis a vymezení této lymfomové jednotky pochází z roku 1925, respektive 1927.
Postupně se ustanovila charakteristika lymfomu jako jednotky vycházející z buněk zárodečného centra a nesoucí v drtivé většině případů translokaci t(14;18) (q32;q31), která spočívá v translokaci genu pro bcl-2 do oblasti genu pro těžké řetězce imunoglobulinů a je detekovatelná u 90-95 % FL. Dochází k ní v průběhu časného vývoje B lymfocytů v kostní dřeni a sama o sobě nestačí ke vzniku lymfomu, je zapotřebí ještě dalších změn.
Histologicky dělíme folikulární lymfom do tří, respektive čtyř skupin. Grade I, II, IIla, respektive IIIb jsou definovány strukturou a počtem přítomných centroblastů.
Chování skupin I-IlIa sebere jako indolentní, skupina IIIb je považována za agresivní a léčí se jako difuzní velkobuněčný lymfom.