Vysokoškolská učebnice analyzuje a syntetizuje historické a společenské souvislosti vzniku a rozvoje vzdělávání dospělých v 19. a 20. století v Evropě. Zvláštní pozornost věnuje faktorům ovlivňujícím vývoj myšlení o výchově dospělých s důrazem na charakteristiku lidovýchovy, osvětového hnutí a univerzitních extenzí.
Dále se věnuje obecným východiskům konceptualizace andragogických teorií. Identifikuje a definuje vybrané klasifikace teorií vzdělávání, soudobé andragogické přístupy a názory, např.
Bertrandovu taxonomii, Knowlesovu teorii vzdělávání dospělých či Jarvisovo pojetí.