P řes velmi dobré klinické výsledky (roční mortalita 6 %) zůstává zastoupení pacientů léčených PD (peritoneální dialýzou) v ČR nízké (7-8 %). Uspořádali jsme proto průzkum s cílem ozřejmit rozhodovací procesy při volbě metody dialýzy.
Metodika: V rámci průzkumu bylo dotazováno 34 lékařů a 24 sester z dialyzačních center a nefrologických a transplantačních ambulancí na počet pacientů podle diagnózy, vnímání vhodnosti HD (hemodialýzy) vs. PD vs.
Tx (transplantace), čas věnovaný predialyzační edukaci a postup při volbě typu dialýzy. Výsledky: Z oslovených lékařů jich 65 % pracovalo v ambulanci/dialýze při nemocničním zařízení, 21 % v samostatném ambulantním zařízení, 12 % v ambulanci v rámci polikliniky a 3 % pracovala v nemocnici.
Pacienti s CKD 4 (chronic kidney disease) a dialyzovaní tvoří 11 % klientely oslovených nefrologů a 19 % klientely sester. PD s navazující Tx a preemptivní Tx jsou vnímány jako výrazně vhodnější metoda náhrady funkce ledvin (RRT) než HD s eventuální následnou Tx.
Při volbě konkrétního typu dialýzy je kladen důraz zejména na účinnost metody a praktické zkušenosti s ní a bezproblémovost na konkrétním pracovišti. Mezi PD a HD jsou zdravotnickým personálem vnímány pouze minimální rozdíly s výjimkou vhodnosti metody pro komplikované pacienty a dlouhodobá zkušenost s metodou (preferována HD).
Důležitým faktorem je profil pacienta - pro aktivní životní styl, vysokou compliance, mladší věk, snadnou edukovatelnost kandidáta Tx ledviny je preferována PD. Průměrná délka edukace v rámci jedné návštěvy je 45 minut.
Závěrem: Nízké zastoupení PD v ČR lze vysvětlit lpěním na "ideálních" pacientech indikovaných pro PD, přestože by z této metody mohli mít prospěch i pacienti s komorbiditou, vyžadující pomoc při provádění PD, věkově starší, kontraindikovaní k Tx. Tímto směrem by bylo vhodné zaměřit další osvětu a edukační aktivity.