Psychofarmaka v těhotenství a jejich dopad na neurobehaviorální vývoj dítěte II.: Antipsychotika, Stabilizátory nálady, Anxiolytika
Abstrakt
Při péči o pacientku, která plánuje těhotenství, či již je gravidní, musí ošetřující lékař vyhodnocovat rizika pro plod, která s sebou přináší farmakologická intervence i neléčené onemocnění. Antipsychotika, stabilizátory nálady i anxiolytika přecházejí přes placentární bariéru do krevního oběhu plodu a dále přes hematoencefalickou bariéru do vyvíjející se centrální nervové soustavy plodu.
Jejich prenatální působení může mít kromě časných negativních dopadů i efekty, které se projeví až v odstupu od narození. Přehled shrnuje aktuální publikované údaje o vlivu prenatální expozice antipsychotikům, stabilizátorům nálady a anxiolytikům na motorický, neurokognitivní a psychický vývoj dítěte.
Důkazy o možné neurobehaviorální toxicitě antipsychotik pocházejí z velmi omezeného počtu studií a naznačují pouze intermitentní ovlivnění psychomotorického vývoje. Neurobehaviorální toxicita byla jasně prokázána u valproátu, který by v těhotenství neměl být předepisován.
Nálezy u ostatních stabilizátorů nálady ze skupiny antiepileptik jsou negativní či nedosahují jasné klinické relevance. Zdá se, že prenatální expozice lithiem nemá negativní efekt na postnatální vývoj dítěte.
Dostupná data o vlivu anxiolytik jsou omezená a nekonzistentní, ukazuje se mj. negativní efekt neléčené úzkostné poruchy.
