Ve středoevropské a západoevropské oblasti tvoří sacharidy přibližně 40-60 % energetického přívodu. V rozvojových zemích, zejména v asijské oblasti, tvoří sacharidy přibližně 75-80 % krytí potřeby energie.
Sacharidy z hlediska klinického i fyziologického plní i významnou roli strukturální, metabolickou a podílejí se na homeostáze vnitřního prostředí. Z pohledu energetických zdrojů se stále informace liší, pokud jde o využití a charakterizování spalné teploty, stravitelnosti a metabolického využití.
Z tohoto důvodu se vždy rozlišuje a u různých typů sacharidů vyjadřuje energie získaná při různém stupni trávení sacharidů a také celková využitelná energie (ME), případně čistá využitelná energie (NME).