Teoretická studie si klade za cíl nastínit vývoj a současný stav rozvoje sociální pedagogiky v iberoamerickém regionu. Smyslem je nabídnout české odborné veřejnosti další pohledy na tento obor a rozšířit interpretační horizont diskusí vedených na téma sociální pedagogiky v České republice. Článek je členěn na tři části, Nejdříve ukazuje vývoj sociálně pedagogického myšlení ve Španělsku od tzv. "generace 1914", která byla ovlivněna novokantovstvím a P.
Natorem, po současné pojetí sociální pedagogiky jako teorie profesně zaměřené sociálně pedagogické práce. Ve druhé části představuje koncept lidového vzdělávání jako hlavní zdroj poznatků sociální pedagogiky v Latinské Americe.
Obraz vývoje je doplněn o přehled klíčových aktivit iberoamerické akademické komunity realizovaných v posledních dekádách na podporu rozvoje sociální pedagogiky. K závěrům studie patří poznatek, že sociální pedagogika se v iberoamerickém regionu rozvíjí velmi dynamicky.
Je chápána jako věda, která se zaměřuje na otázky sociální integrace jedinců, skupin a komunit s cílem podpořit jejich rozvoj tak, aby se začlenili do rozmanitých sociálních sítí demokratické pluralitní společnosti. Také je zdůrazňováno, že jde o vědu, která musí neustále reflektovat svoje teoreticko-metodologická východiska i dopady sociálně pedagogických intervencí z hlediska demokratických a emancipačních sociálních hodnot.