Abstrakt
Stať se zabývá tématem odnímání občanství z důvodu neloajality a možnostmi státu přistoupit k alternativám odnětí občanství. Zaměřuje se na evropský právní prostor, normovaný mimo jiné úpravou v Evropské úmluvě o státním občanství.
Ta případy odnímání občanství ze strany státu upravuje v taxativním výčtu v článku 7. Na vybraných evropských státech bylo demonstrováno, jak přistoupily k problému odnímání občanství z důvodů, které by bylo možné podřadit pod slova EÚSO "dobrovolná služba v cizí armádě; chování závažně poškozující důležité státní zájmy smluvního státu".
Je zřejmé, že řada evropských států (ať už smluvních stran EÚSO nebo ne) tuto možnost používá. Je to pro ně minimálně na první pohled jednoduché řešení a působí na veřejnost jako rozhodné gesto bránící bezpečnost státu.
Také je však vidět, že mezinárodní právo stanoví, spolu s vnitrostátními ústavními standardy, řadu omezení limitujících toto opatření. Kromě toho proti němu existují i výhrady politické či politicko-strategické, jako například diskutabilní otázka efektivity odnímání občanství z hlediska zajištění bezpečnosti.
Navíc i početně bude odnímání občanství povětšinou opravdu menšinovou záležitostí, už jen z toho titulu, vůči komu je lze použít, což většinou budou bipolité. Je tedy zcela legitimní, ale i prakticky nutné volit spíše alternativní postupy, jimiž stát může předcházet aktům neloajality nebo je postihovat, některé z nich jsou přehledově nastíněny.