Abstrakt
Článek se snaží přispět do diskuze konceptu sociální odpovědnosti firem méně studovanou oblastí dopadů příspěvků od firem na lokální a regionální rozvoj z pohledu samospráv a obyvatel obcí. Tento koncept je nejčastěji studován z pohledu korporací a bez prostorové dimenze, která ale hraje nezanedbatelnou roli v rozhodování firem o alokaci prostředků.
Tuto mezeru ve výzkumu se článek snaží zaplnit studiem případu prostorové distribuce finančních darů od firmy ČEZ obcím v okolí jaderné elektrárny Dukovany ležící na periferním rozhraní Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje. Nemalými finančními prostředky, které posílá do obecních rozpočtů, se snaží obyvatelům v okolí elektrárny kompenzovat rizika spojená s její lokalizací.
Prvním cílem článku je představení prostorové distribuce vybraných darů od firmy ČEZ do obcí v okolí jaderné elektrárny Dukovany a jejich srovnání s průměrnými ročními příjmy obcí v období 2003-2012. Druhým cílem je podrobnější představení vybraných finančních darů od firmy ČEZ v obcích v nejbližším okolí jaderné elektrárny Dukovany v období 2003-2012 a způsobů jejich využití.
Datovými zdroji byly veřejně dostupné databáze o rozpočtech obcí, data z výročních zpráv Nadace ČEZ, která rozděluje velkou část finančních darů této firmy, a rozhovory s představiteli obcí a Nadace ČEZ, kteří poskytli informace o dalších finančních prostředcích rozdělovaných obcím v nejbližším okolí jaderné elektrárny Dukovany na základě uzavřených smluv. Přestože průměrné roční příjmy rozpočtů obcí na obyvatele jsou poměrně rovnoměrné (s výjimkou nadstandardních příjmů obcí v zóně havarijního plánování 5 km), byla odhalena nerovnoměrnost příjmů obcí na obyvatele z Nadace ČEZ, kdy se vzdáleností obcí od jaderné elektrárny Dukovany významně klesá i tato finanční podpora.
Nejvíce prostředků získaly obce Rouchovany a Dukovany, ve kterých je lokalizována jaderná elektrárna Dukovany, především v období rozšiřování meziskladu vyhořelého paliva po roce 2003. V posledních letech sledovaného období si však již obce tyto prostředky rozdělovaly více méně rovnoměrně.
Významnou většinu prostředků obce využily ke zvýšení kvality jejich infrastruktury. Tyto dary mají značný dopad na výši rozpočtů obcí, které jinak leží v periferní oblasti se značnými ekonomickými problémy.
Obce si tak mohou dovolit financovat projekty, které by jinak byly zcela mimo jejich finanční možnosti a které mohou významně přispět ke zlepšení jejich obrazu, vybavenosti a kvality života místních obyvatel. Aktivity firmy ČEZ tak regionu významně pomáhají, některé obce jsou oproti své lokalizaci nadstandardně vybavené.
Periferní ráz tohoto regionu, který byl jedním z předpokladů pro výstavbu jaderné elektrárny, se tak díky příspěvkům od jejího provozovatele v některých ohledech mění a území se tak částečně vymyká klasickým definicím periferií. Finanční dary firmy ČEZ se postupně staly významnou součástí příjmů dotčených obcí a jsou důležitým impulsem jejich rozvoje.
Dlouhodobé a systematické působení těchto víceméně stabilních a objemově významných darů tak může mít nesrovnatelně zásadnější vliv na rozvoj území než většina jiných rozvojových mechanismů. Spolu se sílícím tlakem ke společenské odpovědnosti firem je tak studium tohoto tématu vhodné jak z hlediska pochopení rozvojových dopadů tohoto přístupu, ale také pochopení relativně nových mechanismů regionálního rozvoje jako takového.