Abstrakt
Cíl: Zhodnocení účinnosti a bezpečnosti extrakorporální litotrypse v prospektivně sledovaném souboru pacientů léčených tímto přístupem. Stanovení faktorů, které můžou ovlivnit účinnost postupu a analýza možných rizikových faktorů pro rozvoj poškození renálního parenchymu v důsledku užití rázové vlny.
Metodika: V období od prosince 2012 do října 2015 jsme zhodnotili 301 výkonů extrakorporální litotrypse u celkem 250 pacientů. Výkony jsme provedli v analgosedaci pomocí elektromagnetického zdroje EMSE 140f přístroje Dornier Compact Sigma na základě předem určených aplikačních schémat, ve kterých jsme zohlednili velikost a lokalizaci litiázy.
K hodnocení efektivity jsme použili koeficient účinnosti (EQ) a stone free rate (SFR). Efektivitu jsme následně posoudili ve vztahu k BMI, velikosti, lokalizaci litiázy a celkově užité energetické dávce (Edose).
Po každém výkonu jsme za účelem hodnocení bezpečnosti provedli ultrazvukové vyšetření zaměřené na přítomnost subkapsulárního nebo perirenálního hematomu. Pozitivní nálezy byly následně ověřeny pomocí spirálního CT vyšetření.
Pokusili jsme se analyzovat možné rizikové faktory vzniku poranění renálního parenchymu po užití rázových vln. Výsledky: Definitivní hodnocení výsledků jsme provedli za tři měsíce od zákroku sonograficky, pomocí nativního nefrogramu či spirálního CT.V souboru jsme zaznamenali SFR u 78,6 % pacientů, EQ dosáhl 56,6 %.
Rozvoj hematomu ledviny jsme zaznamenali celkem u 11 pacientů (4,5 %), z toho u tří pacientů byl hematom symptomatický (1,23 %), z hodnocení posuzující poranění ledvin jsme vyloučili pacienty s ureterolitiázou, kde bylo poranění ledviny s ohledem na trajektorii rázové vlny nepravděpodobné. BMI a celkově užitá energetická dávka (Edose) měli v naší studii vliv na výslednou efektivitu i bezpečnost výkonu.
Předchozí infekce ledvin a stenting močových cest, se zdá, mají tento vliv také. Závěr: Prokázali jsme dobrou efektivitu LERV (litototrypse extrakorporální rázovou vlnou) a zároveň jsme potvrdili předpoklad, že incidence poškození ledvin je vyšší než byl předpoklad v minulosti.
Zásadní pro účinnost i bezpečnost je užitá energetická dávka. S ohledem na absenci jasných doporučení doporučujeme každému pracovišti sledovat své výsledky a optimalizovat energetické dávky na konkrétním přístroji.
Dále doporučujeme zavedení koeficientu bezpečné účinnosti ESQ (efficaccy safety quotient) a nadále analyzovat faktory ovlivňující jak efektivitu, tak bezpečnost. Zejména přístup k periferní nefrolitiáze a litiáze dolního kalichu pak zůstává problematický.