Cílem příspěvku je představit sociálním pracovníkům princip dvojího účinku, etickou teorii, která se snaží hledat morálně správné rozhodnutí v situaci, kdy nějaké rozhodnutí způsobí jak dobrý, tak také špatný či nežádoucí účinek. Autoři chtějí posoudit, zda je princip dvojího účinku použitelný jako nástroj morálního rozhodování v praxi sociálního pracovníka.
První část objasňuje princip dvojího účinku ve znění navrhovaném filosofem Davidem Černým. Druhá část je zaměřena na kritiku tohoto principu a možná nebezpečí vyplývající z jeho jednostranného výkladu.
Třetí část je věnována praxi sociální práce. Na dvou reálných příkladech se tu autoři snaží posoudit, zda je skutečně možné princip dvojího účinku využít v praxi, což usnadní morální rozhodování sociálních pracovníků.