Abstrakt
Z díla prvního českého realistického dramatika dosud žije hlavně veselohra Naši furianti; její význam spočívá především v tom, že zde byl na jevišti poprvé představen reálný obraz české vesnice, života prostých venkovanů ve 2. polovině 19. století. Komické dialogy "furiantů" se vyznačují i jazykovým realismem - dramatik vložil do úst svých vesničanů reálnou kombinaci obecné češtiny a některých jihozápadočeských regionalismů; jedna z postav je navíc nositelkou chodského dialektu.
Prostřednictvím realistických popisů i prostřednictvím osobitého vyjadřování jsou charakterizovány také postavy v další hře ze Stroupežnického současnosti, v dramatu Václav Hrobčický z Hrobčic (řeč postav tu vystihuje i sociální rozdíly mezi nimi). V historických veselohrách Zvíkovský rarášek a Paní mincmistrová se dramatik - inspirován četbou Pamětí Mikuláše Dačického z Heslova, renesančního vzdělance (žil v letech 1555-1626) - pokusil o zajímavou stylizaci dobového jazyka.