Abstrakt
Autor se z pohledu češtiny pro rodilé mluvčí i z pohledu češtiny pro cizince zamýšlí nad tím, zda pro výuku českého jazyka potřebujeme nové vzory podstatných jmen. Kriticky reaguje na některé návrhy na změny vzorových slov a porovnává současné české gramatiky z tohoto hlediska.
Dospívá k názoru, že současně užívané vzory pro současnou pedagogickou praxi plně vyhovují.