Studie se zabývá obdobím let 1890 - 1892, kdy František Bílek získal na základě prokázaných kvalit svého studia na Akademii výtvarných umění v Praze stipendium mecenáše umění rytíře Vojtěcha Lanny, které mu umožnilo studijní pobyt v Paříži (Francie). Vyústěním dvouletého pobytu bylo odebrání stipendia na základě odevzdaných klauzurních prací pod názvy Golgota a Orba se silně religiózním obsahem a nucený Bílkův návrat do Čech.