Učitelský a žákovský vztah dvou církevních historiků, členů ČCE a CČSH, profesorů Miloslava Kaňáka (1917-1985) a Františka Michálka Bartoše (1889-1972) překročil meze jejich rozdílné konfesní příslušnosti. M.
Kaňák po absolvování reálného gymnázia v Klatovech studoval teologii na HČEBF a historii na FF UK a Státní archívní škole. Svá studia mohl dokončit až po 2. světové válce.
V roce 1946 na HČEBF u prof. Bartoše obhájil doktorát.
V letech 1947-49 studoval na metodistickém Drew Theological Seminary, součásti Drew University v Madisonu. Po návratu do vlasti se habilitoval u Bartoše na HČEBF prací o katolickém modernismu.
Po vzniku Husovy československé bohoslovecké fakulty (HČBF) rozdělením HČEBF byl Kaňák jmenován s účinností od 1. října 1950 profesorem českých i obecných církevních dějin nové fakulty. I po rozdělení HČEBF zůstal žák v pravidelném lidském i odborném kontaktu se svým učitelem, až do jeho smrti roku 1972.