Ischemicko-reperfuzní procesy provázející akutní koronární syndromy jsou provázeny významnou aktivací imunitního systému. Molekula CD163 patří mezi významné molekuly scavengerového systému, které se podílejí na eliminaci hemoglobin-haptoglobinového komplexu a mají tak potenciál snížit produkci reaktivních kyslíkových radikálů.
Cílem studie bylo sledovat změny hladin sCD163 v průběhu 96 hodin akutního koronárního syndromu léčeného direktní perkutánní intervencí. V souboru 29 pacientů (25 mužů, 4 žen) průměrn ého věku 64,55 let +- 7,55 let byly stanoveny hladiny sCD163 v době přijetí, následně za 24 a 96 hodin.
Studie prokázala významné zvýšení hladiny sCD163 již v čase přijetí a v dalších měřeních se dále zvyšovala [čas 0 hod: 1770,5 (1451; 2096,25) vs. 1178 (1078; 1265) μg/l, p < 0,001, 24 hod.: 2063 (1589; 2453) vs. 1178 (1078; 1265) μg/l, p < 0,001, 96 hod: 2116 (1924; 2458) vs. 1178 (1078; 1265) μg/l, p < 0,001]. Analýza vztahu k funkci levé komory (ejekční frakci) prokázala statisticky významnou asociaci ve všech sledovaných obdobích.
Studie ukázala na potenciální význam sCD163 pro stratifikaci rizika těchto nemocných.