Kapitola se zabývá mezemi a diskurzivními možnostmi pro konstruování genderové identity v dnešní ČR. Jelikož pojetí pohlaví se dle autorky opírá v (pozdně) moderní společnosti o medicínský diskurz, obsahuje text kapitolu zaměřenou na sexuologii coby vědu o lidském pohlaví.
V následující části jsou Foucaultovy teze o vlivu odborného diskurzu medicíny na identitu člověka konfrontovány s Giddensovým přístupem. Giddens vnímá dobu pozdní modernity jako dobu multidiskurzivní, která nutí volit mezi alternativami a školí tak v systematické reflexivitě.
Druhým aspektem pozdně moderní doby je oddělení sexuality od rozmnožování, čímž dochází k narušení komplexu genderových stereotypů, postulovaných sexuologií. Situace je posléze ilustrována na příkladu transsexuálky Míši, jejíž autobiografie tvořená v rozhovoru s autorkou byla etnometodologicky analyzována.