Abstrakt
Článek si klade za cíl ukázat, v jakém smyslu je Hegelovo schéma filosofie dějin završením myšlenkového vývoje, jehož zdroje nacházíme u J.-J. Rousseaua a I.
Kanta. Postupný vývoj tohoto konceptu dějin je představen prostřednictvím analýzy tří motivů: dějin jakožto přechodu z přírodního do politického stavu, dějin jakožto emancipace člověka prostřednictvím rozumu a dějin jakožto dějin spásy.
Tyto tři motivy jsou spolu propleteny a jsou spojeny do jednotné třístupňové struktury. Porozumění dějin pomocí této struktury však s sebou nese otázku po konci dějin, na níž se ukazují meze této koncepce, a to především v podobě, již nabyla u Hegela.