Obezita bývala obtížně léčitelné onemocnění, neboť u většiny pacientů se nedařilo trvale dosáhnout potřebn ého režimu. Samotný body-mass index (BMI) není optimálním ukazatelem rizik a největší chybou obezitologie je, když nediagnostikuje komorbidity a léčí jen podle hmotnosti.
I nadváha může být provázena závažnými komorbiditami. Léčba antiobezitiky nemá mortalitní data; ta naopak má jak bariatrická chirurgie, tak řada léků užívaných v léčbě komorbidit, například některá antidiabetika.
Zajímavým fenoménem je paradox obezity - situace, kdy víme, že prognóza obézních může být lepší než štíhlých. Není však jisté, zda u diagnóz spojených s paradoxem obezity redukce hmotnosti prospívá, či škodí.
Zajímavým paradoxem poslední doby je i problematika obézních diabetiků. Těm sice redukce hmotnosti prospívá vždy, ale je zajímavé, že léčba obezity u nich bývala těžší než u nediabetiků, zatímco dnes je to vlivem moderních antidiabetik obráceně.
S ohledem na mnoho komplikovaných nejistot v opravdovém ovlivnění rizik by obezita zcela jistě měla být léčena lékařem, a nikoli v laických poradnách.