Plicní kontuze je poranění plicního parenchymu na podkladě traumatu hrudníku. Nachází se asi u 23-35 % všech tupých poranění hrudníku.
Následkem traumatu dochází k poškození alveolárních kapilár, což má za následek akumulaci krve a tekutin v plicním parenchymu. To má vliv na zhoršenou výměnu plynů, která vede k hypoxemii.
Mezi následky plicní kontuze patří ventilačně/perfuzní nerovnováha, zvýšení AV zkratů a zhoršení compliance plicního parenchymu. Tyto fyziologické následky se manifestují obvykle během několika hodin po traumatu a k jejich vymizení dochází během týdne.
Hlavním diagnostickým nástrojem je počítačová tomografie, která je velmi senzitivní při diagnostice plicní kontuze. Mezi klinické příznaky patří hypoxemie a hypekapnie, které se manifestují hlavně během 72 hodin po úraze.
Terapie samotné plicní kontuze je ve většině případů konzervativní. K chirurgické intervenci může dojít pro hemothorax spojený s kontuzí plíce nebo progresi A-V shuntů při lokalizované plicní kontuzi.