Použití optické koherentní tomografie v diagnostice a sledování pacientů s idiopatickou intrakraniální hypertenzí
Abstrakt
Cíl: Cílem práce je na souboru 12 pacientů s idiopatickou intrakraniální hypertenzí prezentovat problematiku diagnostiky tohoto onemocn ění a poukázat na studovaném souboru na výtěžnost použití optické koherentní tomografie při diagnostice a sledování vývoje idiopatické intrakraniální hypertenze. Statisticky zhodnotit, zda při měření tloušťky vrstvy nervových vláken sítnice před zahájením léčby a při dalším měření během léčby dochází ke statisticky významné redukci tloušťky vrstvy nervových vláken sítnice.
Dalším cílem je zmínit přínos optické koherentní tomografie v případech, kdy je nález oftalmoskopicky nejednoznačný a kdy jsme schopni s pomocí optické koherentní tomografie odlišit počínající edém či vzniklou obtížně pozorovatelnou atrofii terčů zrakového nervu. Metodika: Soubor je tvořen 12 pacienty ve věkovém rozmezí od 8 do 53 let s diagnostikovanou idiopatickou intrakraniální hypertenzí, vyšetřovanými na ambulanci naší kliniky od listopadu 2013 doposud.
U všech pacientů bylo provedeno podrobné oftalmologické vyšetření. Všichni pacienti podstoupili grafické vyšetření hlavy.
Byli vyšetřeni neurologem, který u všech pacientů s výjimkou jednoho, provedl lumbální punkci s měřením výtokového tlaku. Výsledky: Na našem souboru pacientů jsme prokázali, že během léčby docházelo k poklesu tloušťky vrstvy nervových vláken sítnice, což korelovalo s ústupem obtíží pacientů a u většiny pacientů s oftalmoskopicky pozorovaným ústupem edému terče zrakového nervu.
Statistické zhodnocení dat tak podtrhuje přínos optické koherentní tomografie v diagnostice idiopatické intrakraniální hypertenze. U pacientů léčených u nás pro idiopatickou intrakraniální hypertenzi se podařilo prokázat, že při redukci edému terče zrakového nervu došlo k zásadnímu zlepšení bolestí hlavy a prakticky úplnému ústupu zrakových obtíží při dosažení normálního vidění.
Závěr: Vyu žití optické koherentní tomografie doplňuje oční vyšetření a objektivizuje nález měřením sítnicových struktur. Hodnotami naměřenými na optické koherentní tomografii lépe identifikujeme změny na sítnici, které jsou pouhým okem obtížně zachytitelné, a v časovém úseku objektivněji interpretujeme vývoj stavu papily zrakového nervu.
Optická koherentní tomografie je perspektivní metodou, která kromě jednoznačného uplatnění v oblasti diagnostiky vitreoretinálních chorob našla své pevné místo v kontextu s ostatními vyšetřeními také v diagnostice syndromu idiopatické intrakraniální hypertenze.