Dvě zásadní oblasti, v nichž Jan Evangelista Purkyně vynikl, tj. přínos přírodním vědám a zásluhy o prosazení českého jazyka (jako základu české společnosti) ve vědě - a zvláště ve výuce medicíny, se protínají ve dvou dosud existujících a fungujících institucích: Spolku českých lékařů (resp. České lékařské společnosti, nesoucí Purkyňovo jméno) a Časopisu lékařů českých (ČLČ). Spojení Purkyňova jména a ČLČ je plně oprávněné; nerealizovalo se však zapojením profesora Purkyně do vydávání časopisu a zdánlivě překvapivě ani publikováním vlastních prací na stránkách tohoto periodika.
Bez Purkyně by však ke vzniku ČLČ ani k založení Spolku českých lékařů na počátku 60. let 19. století nedošlo. Měl všechny předpoklady, aby se stal hybatelem a současně oporou prvního česky psaného léka řského časopisu: Jako přírodovědec nesmírně širokého záběru a mnoha prioritních výzkumů byl všeobecně uznáván a jeho úsilí o emancipaci českého jazyka bylo nejen v občanském životě, ale i ve světě vědy a v univerzitním vzdělávání dlouholeté a systematické (1-3).
Kromě toho se v té době angažoval i politicky, v době vzniku ČLČ byl poslancem zemského sněmu v Čechách. Zásluhy Jana Evangelisty Purkyně o vznik ČLČ jsou podrobně prozkoumány a byly již v minulosti publikovány (4-6).
Cílem tohoto příspěvku je přiblížit dnešnímu čtenáři dobu a okolnosti vzniku ČLČ, abychom zdůraznili zásadní význam, který mělo vydávání prvního českého lékařského periodika (zpočátku 2x měsíčně, později každý týden!) spolu se založením Spolku lékařů českých pro českou společnost.