Leïla Slimani otevřeně vystupuje proti jakékoli formě "znásilňování" intimity. Oba její romány, Dans le jardin de l'ogre (V lidožroutově zahradě, 2014) a Něžná píseň, za kterou získala prestižní Goncourtovu cenu, ukazují, že ani každodenní kontakt s jiným člověkem nemůže zaručit, že toho druhého známe.