Abstract
Planeta Země vznikla před přibližně 4,6 miliardami let. Jeden z milníků zásad- ních pro vznik života na Zemi byl vznik fyziologického procesu fotosyntézy u jednobuněčných mikroorganismů v oceánech.
Se vznikem oxygenní fotosyn- tézy (při které vzniká kyslík a pro jejíž zahájení je potřeba voda, ze které kyslík vzniká) před více než 2,5 miliardami let nastal zásadní zvrat ve vývoji života na Zemi. Fotosyntetizující organismy začaly produkovat kyslík do atmosféry Země, který tam dosud nebyl.
Tím se otevřely podmínky pro vznik vícebu- něčných organismů s efektivním způsobem získávání energie skrze aerobní oxidaci, tedy způsob dýchání za přístupu kyslíku. Tedy fotosyntéza připravila podmínky, ve formě složení atmosféry obsahující kyslík, pro vznik forem ži- vota v podobě, jaké existují dnes.
S přechodem rostlin na souši před asi půl miliardou let došlo ke speciaci vyšších rostlin včetně rostlin nahosemenných, kam patří jehličnany (Pinopsida), kterým se tato monografie věnuje především. Fotosyntetizující organismy včetně rostlin ovlivňují životní prostředí na naší planetě po sta miliónů let a podmínily existenci života v jeho současné podobě.
A tyto formy života jsou přizpůsobeny určitým koncentracím plynů v atmo- sféře - především kyslíku a oxidu uhličitého. Rostliny se podílejí na základních procesech planety, mají vliv na životní prostředí a poskytují energii všem dalším organismům na jiných úrovních potravní pyramidy.
Rostliny hrají významnou úlohu v tocích energie v přírodě, globálních kolobězích vody, uhlíku a dal- ších prvků, při obnově kyslíku v atmosféře a tvorbě příznivého klimatu apod. V ekosystémech jsou rostliny místem vstupu uhlíku anorganického ve formě oxidu uhličitého do organické hmoty - biosféry.
Rostliny jsou jediní primární producenti, kteří umějí v procesu fotosyntézy přeměňovat mimoplanetární energii přicházející od Slunce na energii chemických vazeb organických látek, kter é pak využívají organismy na vyšších trofických úrovních. Rostliny bychom mohli nazvat bioelektrárnou naší planety.