Kapitola pojednává o historii vzniku monitorování zdravotního stavu lesa s bližším zaměřením na fyziologický stav porostů smrku ztepilého v Evropě a Česku. Budou představeny pojmy chřadnutí a odumírání lesa a kontext, ve kterém tyto jevy začaly být intenzivně studovány.
Dále bude vysvětleno, jak rostliny reagují na stres působený vnějšími faktory. Důsledky stresové odpovědi vedou buď k toleranci, rezistenci nebo odumření rostliny.
Budou popsány fáze stresové odezvy, hierarchické úrovně projevu stresu u stromů a na úrovni jehlic od úrovně biochemické, mikroskopické po úroveň makroskopickou. Situace bude demonstrována na příkladech primárního a sekundárního poškození smrku ztepilého, jeho akutního a chronického poškození.