Výstava s názvem Mýtus Ulrich Creutz představuje jeden z vrcholů vizuální kultury severozápadních Čech v závěru středověku. Sochař Ulrich Creutz je autorem výjimečného náhrobku královského diplomata a zástavního pána města Kadaně Jana Hasištejnského z Lobkowicz (+ 1517), umístěného v kostele Čtrnácti svatých pomocníků v klášteře františkánů-observantů v Kadani.
Vytvořil také monumentální desku s rytířem ve zbroji, představující snad Janova syna Jaroslava II. (+ 1529), který se spolu s otcem podílel na konceptu tamního pohřebiště lobkowiczkého rodu. Historik umění Josef Opitz zjistil v Kadani a okolí nezvykle rozsáhlou a zajímavou skupinu asi třiceti dřevořezeb z let 1516-1530, které na základě tvarového srovnání připsal Creutzovi.
Tato představa byla zpochybněna novými výzkumy, které prokazují, že Creutz z Kadaně záhy odešel. Kadaňské řezbářské dílny, v nichž působili Creutzovi dřívější spolupracovníci, zhotovovaly i po jeho odchodu do Saska oltářní nástavce a zejména monumentální expresivní sochy ukřižovaného Krista.
Veristické zobrazení lidského těla v posledním výdechu, s naturalistickou polychromií, "pravými" vlasy a trnovou korunou, umožňovalo vnímateli pocítit bezprostřední přítomnost Krista, který mu svou smrtí přináší spásu. Vysoký počet dochovaných krucifixů, spolu s krajně neobvyklým zasazením relikvií do hrudi některých z nich, naznačuje souvislost se zvláštním typem zbožnosti.
Podporoval ho nejspíše právě Jan Hasištejnský, jehož roku 1493 silně zasáhla návštěva míst ve Svaté zemi, kde se odehrály všechny události závěru Ježíšova života. Výstava kromě vlastního díla Ulricha Creutze (prezentované formou konceptuálního videa) a řezbářských prací s ním dříve spojovaných ukazuje také další artefakty původně určené pro kadaňský klášter.
Jeho podoba a vybavení měly asociovat jeruzalémská svatá místa. Iniciátorem této myšlenky byl Jan Hasištejnský z Lobkowicz, jehož pětisetleté výročí úmrtí si v letošním roce připomínáme.