Jazykový obraz ženy je velmi mnohotvárný a značně se proměňuje v závislosti na jejím věku. Se starou ženou jsou ve srovnání s ženou - dívkou či ženou - matkou z velké části svázány především negativní stereotypy.
Ukazuje se, že jsou mnohdy odvozeny od proměn ženského těla ve stáří a ztráty schopnosti rodit děti. Staré ženské tělo bylo považováno za odpudivé a věřilo se, že po menopauze žena více inklinuje ke zlu, je nástrojem zlých sil a spolupracuje s nimi.
Proto se v mnohých kontextech vyskytuje stará žena společně s čertem/ďáblem, vystupuje jako čarodějnice či osoba škodící svými pomluvami. Tento negativní obraz staré ženy se odkrývá při zkoumání různorodého jazykového materiálu, jako je frazeologie, lidové písně, říkadla, pohádky, próza i poezie, přičemž všechny tyto zdroje vykazují stejné závěry.
Vedle toho však současně existuje i pozitivní stereotyp staré ženy jako osoby moudré, zkušené a pomáhající.