Práce se zabývá významným západočeským šlechtickým rodem mladších Rabštejnů v bouřlivém "husitském století", označovaném též jako krátké 15. století (1400-1485). Těžištěm výzkumu je sledování životů a kariér jednotlivých představitelů rodu, z nichž nejznámější jsou kancléř Prokop (+ asi 1470) a humanista Jan (1437-1473), autor slavného Dialogu.
Jejich kriticky zpracované životopisy, náležitě zasazené do kontextu politických, náboženských a kulturních dějin daného období, revidují faktografické omyly dosavadního bádání a přinášejí odpověď na otázku, jak se konkrétní šlechtici z rabštejnského rodu uměli pohybovat v dramatických dějích "husitského století". Výklad zpracovaný na základě klasického genealogicko-biografického přístupu je pak doplněn partiemi o společenském a majetkovém vzestupu mladších Rabštejnů v 15. století, v nichž jsou uplatněny poznatky z moderního, dynamicky se rozvíjejícího studia sociální mobility, dvorské problematiky či šlechtické reprezentace.
To spolu s rozsáhlou pramennou i literární heuristikou, z níž práce materiálově vychází, umožňuje nahlížet na dějiny studovaného šlechtického rodu několikerou optikou a zasadit je do širšího kontextu. Používané zdroje jsou přitom kriticky reflektovány a jejich výběr zohledňuje nutnost interdisciplinárního přístupu ke zvolenému tématu.