Při politickém rozhodování vláda a parlament často zapomínají, že ratifikací přijaly závazky, které představují povinnou solidaritu se sociálně vyloučenými a potřebnými. Předkládá se výsledek kritické analýzy mezinárodních textu a právních dokumentů, regulujících povinnou a dobrovolnou solidaritu, organizovanou státem a konfrontují se s českou realitou.