Abstrakt
Celá řada výzkumů poukazuje na to, že rodinní příslušníci či jiní blízcí jedinci hrají poměrně důležitou roli při formování partnerských preferencí. V této kapitole jsme se v komparativní perspektivě zaměřili především na sexuální imprinting a jemu podobný efekt.
Prostřednictvím tohoto mechanismu může docházet k internalizaci charakteristik blízkých, které později jedinec preferuje u budoucích partnerů. Současně může dojít k vytvoření sexuální averze vůči konkrétním jedincům, s nimiž vyrůstal.
Klíčovou otázkou však st ále zůstává, zda je relevantní o sexuálním imprintingu uvažovat u člověka. Z původní definice imprintingu vyplývá, že k vtištění charakteristik rodinných příslušníků může dojít výhradně během senzitivní periody, přičemž tento efekt je už zcela nezvratitelný.
Jak ovšem ukázaly pozdější výzkumy na různých živočišných druzích, tato definice je nepřiměřeně rigidní. V případě člověka nebylo načasování senzitivní periody zjištěno, a proto je otázkou, zda u něj vůbec toto specifické období zvýšené citlivosti existuje.
Stejně tak nebyla potvrzena ani nezvratitelnost naučených charakteristik. Z těchto důvodů se ve studiích zaměřených na lidi používá spíše pojem imprintingu podobný efekt, který na jedné straně poukazuje na podobnost s původním konceptem (tedy učení se charakteristik rodinných příslušníků a jejich následná preference/vyhýbání se), ale na straně druhé dostatečně zdůrazňuje rozdíl s ohledem na výrazně vyšší flexibilitu daného mechanismu u člověka.