Abstrakt
Život definovaný jako biosémiotická kategorie předpokládá klauzuru živých bytostí (buněk) vůči vnějšímu světu a interpretaci vstupů na základě paměti a zkušenosti své linie i svého společenstva. Nitro živého tedy vytváří svou vnitřní reprezentaci světa vlastní linii, populaci, druhu, společenstvu...
Kapitola je pokusem o přiblížení tohoto nitra perspektivou Neubauerovy eidetické biologie i současných epigenetických výzkumů. Lidská řeč a kultura je vlastně druhově specifickou nástavbou na obecně přítomné vlastnosti živého.