Abstrakt
Cílem článku je stručně shrnout základní charakteristiky přístupů k hodnocení výkonnosti zdravotnických systémů v posledních dvou dekádách. Pozornost je věnována rámcům behaviorální zdravotní péče, modelu EGIPSS, metodě otevřené koordinace EU, výkonnostnímu rámci WHO a OECD, přístupu Control Knobs, přístupu prezentovaného Fondem Commonwealth, projektu OECD Indikátory zdravotní péče, stavebním blokům WHO a dále systémovému uvažování a IHP+.
Tyto přístupy se dělí podle toho, jaké prezentují průběžné a konečné cíle zdravotnického systému, podle toho, zda jsou analytické, či deterministické, ale také podle toho, zda se jedná o přístupy konceptuální, přístupy zaměřené na hodnocení výkonnosti, nebo na přístupy, které jsou zaměřené na měření a evaluaci. Závěr: v ČR existuje prostor pro využití uvedených přístupů v rámci zdravotnického systému.