Příspěvek se zaměřuje na konstrukce, které spojuje jejich funkce v textu a sémantika jejich obligatorních členů; jejich syntaktická podoba však může být různá (tzv. 'sémantické sekvence'). Popisuje kontrastivně s využitím paralelních korpusů různé způsoby, jimiž je v češtině a v angličtině prezentován na scéně známé účastníkům komunikace nový jev.