V článku je zkoumán vztah mezi dvěma důležitými semantickými vlastnostmi jazyka (polysémií a synonymií) a jednou ze základních vlastností syntaktických s ítí (stupňem uzlu). Na základě synergické teorie jazyka je předpokládáno, že slovo, které se objevuje ve více syntaktických kontextech, tzn. má větší stupeň, by mělo být více polysémní a mít více synonym než slovo, které se objevuje v méně kontextech.
Pro testování hypotézy je použito šest jazyků. Analýza syntakticky-závislostních sítí předložená v této studii přináší novou interpretaci známého vztahu mezi frekvencí a polysémii (nebo synonymií).