Antiutopická literatura především poukazuje na nemožnost dosažení ideálního stavu společnosti, ruší představu o existenci "slunečního státu", tj. všelidské utopie. Na rozdíl od dystopické literatury skoro nenechává žádnou naději na změnu.
V české literatuře první poloviny století najdeme dva výrazné romány s antiutopickou tematikou, které navíc reflektují události první světové války. Jedná se o Čapkovu Továrnu na absolutna a Haussmannovu Velkovýrobu ctnosti.
Nejenže román Jiřího Haussmanna je reakcí na Čapkovo dílo, které vyšlo ve stejném roce, oba texty mají shodné náměty a konce. V obou případech "Největší válka" se zastaví před naprostým zhroucením světa a civilizace, bez zřejmého vítěze a bez vyřešení konfliktů, kvůli kterým se spustilo krveprolití.