Stať mapuje právní úpravy institutu zdánlivého manželství od Všeobecného občanského zákoníku z roku 1811 až do současnosti. Důraz je kladen na srovnání možných legislativních přístupů k tomuto institutu.
Autor dochází k závěru, že řešení zvolené v současném občanském zákoníku, které v sobě kombinuje jak hledisko obecné, tak kazuistické, lze považovat za odpovídající požadavku právní jistoty ve statusových věcech.