V díle některých středoevropských autorů (Drago Jančar, Milorad Pavić, Péter Esterházy) nacházíme Švejka, případně Jaroslava Haška redukovaného na autora Švejka či přímo s ním rovnou ztotožňovaným, v komparaci s postavami Franze Kafka nebo Bohumila Hrabala. Ne vždy je však zřejmé, zda tato sousedství vedou k interpretaci literárního textu nebo spíše se od něj odvracejí k emblematizaci a "autorským mýtům" a slouží jako "alibi" pro konstruování (neexistující) středoevropské identity.
Text se zabývá tím, jak se tyto komparace souvisejí s tím, jak se proměňují konstrukty literárního středoevropanství v 60., 80. a 90. letech 20. století.