Abstrakt
Konference byla společně pořádána Právnickou fakultou UK společně s Ústavem pro studium totalitních režimů a týkala se především speciálního zákona známého jako "Lex Schwarzenberg". Cílem konference bylo připomenutí "Lexu Schwarzenberg" a s ním souvisejících otázek, ale také zasazení problematiky do dobových reálií a komparace s jinými podobnými případy vyvlastnění majetku šlechtických rodů.
Hlavní přednášku úvodního bloku přednesl děkan Právnické fakulty UK Jan Kuklík. Ve svém příspěvku se pokusil vykreslit st ěžejní dobové tendence ovlivňující společenské změny v majetkoprávní rovině, a tudíž i genezi "Lex Schwarzenberg".
Kořeny těchto změn lze sledovat v londýnském i moskevském exilu, stejně tak v prostředí domácího odboje. Profesor Kuklík upozornil na zásadní skutečnost spočívající v neexistující vůli navrátit poměry v osvobozeném Československu do jeho prvorepublikové éry.
Válečný vývoj byl naopak podle Kuklíka chápán jako příležitost ke změnám, což vytvořilo předpoklady i pro následnou vlnu znárodnění, k němuž vedly důvody jak politické, tak ekonomické. Ty se rovněž odrazily v pohledech na poválečnou restituci.
Princip restituce byl sice přijímán, ovšem jen do určitého rozsahu majetku. Zároveň do něho významně promlouvalo posuzování osoby vlastníka.
Na Jana Kuklíka navázali zástupci nejmladší generace právních historiků, Daniela Němečková a Lukáš Blažek z Právnické fakulty UK. Ve svých referátech se věnovali konkrétním fenoménům, které v letech tzv.
Třetí republiky ovlivnily majetkové vztahy, a sice retribučnímu soudnictví a revizi pozemkové reformy. Ve druhém tematickém bloku se pozornost zaměřila přímo na zákon č. 143/1947 neboli "Lex Schwarzenberg".
Zahájila jej studentka právnické fakulty Tereza Blažková, která se soustředila na historicko-právní rozbor zmiňovaného zákona. Upozornila na oproti dnešku odlišné chápání prvorepublikové právní vědy spočívající ve směšování správních aktů a normativních právních aktů.
Tereza Blažková se dotkla také přijímání zákona v Národním shromáždění a upozornila na účelovou argumentaci poslanců a některé jejich protichůdné postoje. Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Zdeněk Hazdra se následně zaměřil na otázky související obecně s postavením šlechty nejen v kontextu Třetí republiky, ale novodobé české společnosti jako takové a Na tomto půdorysu Hazdra vylíčil životní příběh Adolfa Schwarzenberga, na jehož majetek "Lex Schwarzenberg" dopadl. Poslední konferenční blok rozšířil pohled na "Lex Schwarzenberg" o další příklady konfiskace majetku někdejších šlechtických rodů.
Jmenovitě se o to postarali Jan Županič s Václavem Horčičkou z Ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Miloš Hořejš z Národního technického muzea. Pohovořili o osudech Colloredo.Mannsfeldů, Lichtenštejnů a Czerninů.
Odbornou část konference završil diskusní panel s potomky šlechtických rodů. Pozvání přijali Tomáš Czernin a Karel Schwarzenberg.
Konference Lex Schwarzenberg a pozemkové změny v Československu po roce 1945 se setkala s velkým zájmem odborné i laické veřejnosti.