Ve svém příspěvku s názvem Dualismus soukromého a veřejného práva v judikatuře ESLP nahlíží autorka na instrument Rady Evropy representovaný Evropským soudem pro lidská práva (ESLP) z několika úhlů pohledu. Za prvé zkoumá, jaký význam má rozlišování na právo veřejné a soukromé v praxi ESLP.
Za druhé nabízí zamyšlení nad možným "soukromoprávním" rozměrem některých norem Evropské úmluvy o lidských právech (EÚLP). Za třetí provádí rozbor mezistátních stížností dle článku 33 EÚLP z hlediska dualismu soukromého a veřejného práva.
Autorka dospěla k závěrům, že ESLP neposuzuje veřejnoprávní nebo soukromoprávní povahu samotných ustanovení EÚLP a nepřiklání se k žádné teorii rozlišování mezi právem veřejným a soukromým. Rozdílům mezi právem veřejným a soukromým se však specificky věnuje ve svých rozsudcích a rozhodnutích při výkladu pojmu "občanská práva" dle článku 6 EÚLP.
V případě, kdy převažuje veřejnoprávní složka, občanskoprávní aspekt práva na spravedlivý proces nelze aplikovat, následkem čehož bude námitka shledána nepřijatelnou. Pokud jde o povahu mezistátních stížností dle článku 33 EÚLP, analýza judikatury ESLP poukazuje na to, že zde státy neuplatňují svoje vlastní práva, ale vykonávají činnost obdobnou diplomatické ochraně.
Proto dualismus soukromého a veřejného práva v mezistátních sporech může být vnímán ze stejné perspektivy jako u individuálních stížností.