Panel zaměřený na (1) příspěvky na vybrané aspekty nového reprodukčního chování a (2) příspěvky zamýšlející se nad hodnocením současného vývoje a nad podmínkami, které stát pro rodiny vytváří. Česká republika je charakteristická úrovní plodnosti pohybující se kolem 1.5 dětí na jednu ženu. Přetrvávání nízké úrovně plodnosti úzce souvisí s formováním nového modelu reprodukčního chování založeného na odkladu plodnosti do vyššího v ěku žen.
Současně je příčinou nízká míra kompenzace plodnosti ve vyšším věku žen, jejíž výsledkem je rostoucí podíl bezdětných žen a mužů a klesající podíl rodin se dvěma dětmi. Založení rodiny s dětmi přestává být samozřejmou součástí životních plánů mladých lidí.
Mladí lidé se tak častěji domnívají, že existují různé varianty životní stylu a že plnohodnotný život lze prožít i bez dětí. Pravděpodobně si více uvědomují, že jejich individualistické hodnoty jsou méně kompatibilní s rodinným životem.
Do jaké míry je současný vývoj reprodukčního chování žádoucí z hlediska budoucích potřeb české společnosti? Prohlubuje se protiklad mezi zájmy jednotlivců a zájmy společnosti jako celku? Jaká jsou opodstatnění k tomu, aby se stát aktivně zabýval populačními otázkami? Podobné otázky nejsou středem zájmu pouze demografů a sociologů, kladou si je odborníci z nejrůznějších společenských věd, klade si je i široká veřejnost a v neposlední řadě i politici.