Panel zaměřený na (1) příspěvky na vybrané aspekty nového reprodukčního chování a (2) příspěvky zamýšlející se nad hodnocením současného vývoje a nad podmínkami, které stát pro rodiny vytváří. Česká republika je charakteristická úrovní plodnosti pohybující se kolem 1.5 dětí na jednu ženu. Přetrvávání nízké úrovně plodnosti úzce souvisí s formováním nového modelu reprodukčního chování založeného na odkladu plodnosti do vyššího věku žen.
Současně je příčinou nízká míra kompenzace plodnosti ve vyšším věku žen, jejíž výsledkem je rostoucí podíl bezdětných žen a mužů a klesající podíl rodin se dvěma dětmi. Založení rodiny s dětmi přestává být samozřejmou součástí životních plánů mladých lidí.
Mladí lidé se tak častěji domnívají, že existují různé varianty životní stylu a že plnohodnotný život lze prožít i bez dětí. Pravděpodobně si více uvědomují, že jejich individualistické hodnoty jsou méně kompatibilní s rodinným životem.
Do jaké míry je současný vývoj reprodukčního chování žádoucí z hlediska budoucích potřeb české společnosti? Prohlubuje se protiklad mezi zájmy jednotlivců a zájmy společnosti jako celku? Jaká jsou opodstatnění k tomu, aby se stát aktivně zabýval populačními otázkami? Podobné otázky nejsou středem zájmu pouze demografů a sociologů, kladou si je odborníci z nejrůznějších společenských věd, klade si je i široká veřejnost a v neposlední řadě i politici.