Abstrakt
Složení předmětu plnění do soudní úschovy, které je spojeno se solučními účinky, je možné toliko ze zákonem uvedených důvodů. Ty jsou vypočteny v § 1953 odst. 1 větě první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
Advokáti provádějící advokátní úschovu však toto pravidlo ne vždy respektují. Do svých smluv o advokátní úschově často vkládají vágní ustanovení, která by jim měla ve značně širokém okruhu situací umožnit složení předmětu advokátní úschovy do úschovy soudní, domnívajíce se, že se tím zprostí své povinnosti vydat předmět advokátní úschovy jeho oprávněnému příjemci.
Pokud ale jdou taková ustanovení nad rámec § 1953 odst. 1 věty první občanského zákoníku, pak složení předmětu advokátní úschovy do úschovy soudní soluční účinky mít nemůže, neboť by byla příslušná ustanovení smlouvy o advokátní úschově absolutně neplatná. Soud by v takovém případě neměl předmět advokátní úschovy do úschovy soudní ani přijmout.
Pakliže ale soud pochybí, může dojít ke vzniku škody, k jejíž náhradě by byl povinen jak soud (resp. stát), tak advokát, který navíc zůstane v postavení dlužníka vůči oprávněnému příjemci předmětu advokátní úschovy.