Kniha nahlíží téma prosovětské orientace meziválečné evropské levice prostřednictvím analýzy systému organizací, který ji ve službě sovětskému státu pomáhal rozvíjet tak, aby sloužila zahraničněpolitickým potřebám Moskvy. Dále popisuje rozvoj sympatií k SSSR v případě československých intelektuálů a zkoumá je prostřednictvím široce komentované antologie cestopisných zpráv sympatizantů bolševiků i jejich kritiků.
Na tomto základě pak konstatuje, že pro levicové umělce a intelektuály sovětské Rusko představovalo pokus o naplnění revolučních ideálů společensko-politické a umělecké transformace, tedy utopický projekt komplexní proměny světa.