Příspěvek se zabývá studenty z polsko-litevského soustátí na pražské univerzitě v 17. a 18. století. Na základě relevantních pramenů (matrik, úředních knih a tištěných univerzitních dokumentů) bylo podchyceno zhruba sto studentů z polských korunních zemí, Litvy, Královských Prus a Knížecích Prus (do roku 1657).
Byli převážně šlechtického (40%) a měšťanského (51%) původu. Na spíše konzervativně orientovanou pražskou univerzitu přicházeli vzhledem ke snadné geografické dostupnosti a kvůli nižším výdajům ve srovnání se západoevropskými univerzitami, což se odrazilo také na jejich sociálním složení (chudší příslušníci šlechty a měšťanstva).