Příspěvek zkoumá, jaké informační zdroje v podobě česky psané naučné literatury byly k dispozici široké veřejnosti 19. století. Na jeho počátku se Brazílie dostávala do středoevropského povědomí díky sňatku rakouské arcivévodkyně Leopoldiny, později díky rostoucímu vystěhovalectví.
Výzkum se zaměřil na díla všeobecně naučného a encyklopedického charakteru té doby: překlady a kompilace historických děl Jakuba Malého, dílo geografa Jana Palackého a naučné slovníky: Riegrův a Ottův.