Výzvu pro sociální práci představují veškeré otázky spojené s procesem senescence, zejména v chráněných bytech pro osoby s mentálním postižením. Mnoho uživatelů služby považuje chráněný byt za svůj domov, tráví v něm produktivní věk, stárne a dožívá.
Je vůbec reálné zde stárnout, žít s velmi nízkou soběstačností a umírat? Jaké zdravotní, sociální a jiné služby by to umožnily? Jak ošetřit problematiku umírání a truchlení v kontextu kognitivního postižení? Jaká je role sociálního pracovníka? Tento článek shrnuje zkušenosti z České republiky. Součástí článku je shrnutí zahraničních zkušenosti s těmito otázkami a uvedení příkladů dobré praxe.